BACÍN

Severovýchodně nad Vinařicemi se nachází Bacín, s 499 metry n. m. nejvyšší bod Českého krasu. Jedná se o unikátní lokalitu z archeologického a historického hlediska.
Bacín náleží do Poberounské subprovincie, Brdské oblasti, celku Hořovická pahorkatina, podcelku Karlštejnská vrchovina, okrsku Suchomastská vrchovina a podokrsku Koněpruská vrchovina. Podloží je tvořeno prvohorními devonskými vápenci Lochkovského a Pražského souvrství.

Název hory může pocházet z keltského Bac-Sídhe - Ochranné bytosti z kopce.

Ve vrcholové partii se nachází unikátní plošina s jezírkem, ohraničená skalním věncem.
Byť se nyní jeví jako klidné a nenápadné místo, před mnoha tisíciletími to bylo jinak – bývalo tu hojně navštěvované pravěké obětiště. Ke kultovním účelům opakovaně sloužilo po 10 tisíc let! Nedaleko jezírka se nachází krasová skalní puklina, kterou v roce 1988 zkoumali jeskyňáři ve snaze objevit nový jeskynní systém. Čištěním a odkrýváním usazenin byly objeveny vrstvy lidských a zvířecích kostí spolu se střepy pravěké keramiky. Následoval pět let (1989 – 1994) trvající archeologický průzkum, nejen ve skalní puklině, ale i v prostoru před ní.

Nejstarším nálezem jsou dva kamenné nástroje, vyrobené z křemene a křemence, datované do středního Paleolitu. Mezi lety 9 150 – 8 600 před n. l. byl do skalní pukliny pohřben 20 – 30 letý muž o výšce cca 170 cm. Časové období bylo určeno Oxfordem dle jeho levé stehenní kosti radiokarbonovou metodou pomocí poločasu rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku 14C. Přibližně 4 000 let před n. l. byly do skalní pukliny uloženy ostatky dvou dětí (věk přibližně 2 a 10 let).
Dalšími nálezy jsou výrobky z rohovce, broušená sekerka z nazelenalé břidlice či unikátní nález celé nádoby se znaky kultury šňůrové keramiky.
Z mladší doby bronzové pochází 130 střepů keramických nádob knovízké kultury.
Vrstva ze starší doby železné byla narušena speleologickým průzkumem, nicméně vědci zjistili, že 700 až 600 let před n.l. byl do skalní pukliny uložen další pohřeb, dle torza dvou keramických nádob zařazen do kultury bylanské. Do stejného období patří i 800 úlomků keramických váz, které byly nalezeny na vrcholové plošině.
Dalšími nálezy z časné doby laténské, 600 až 500 let před n. l., jsou zlomky keramických nádob, nalezených také na vrcholové plošině.
Z raného středověku, 800 – 900 let před n.l., pochází zlomky keramických nádob zdobených několikanásobnou vlnicí.
Nalezeny byly také zlomky slovanských keramických nádob z 8. – 9. století n. l. či část koňské podkovy, železný hrot šípu a velké ohniště, které jsou datovány do let 1410 – 1530, tj. do vrcholného středověku.

V minulých letech byla na Bacíně několikrát zvažována stavba rozhledny. Stavba se však pravděpodobně neuskuteční, jelikož byla zamítnuta NPÚ z důvodu existence unikátní svatyně.

Na Bacín sice nevede žádná turisticky značená cesta, ale vrchol je i přesto vyhledáván turisty. Kopec je snadno přístupný polní cestou z Vinařic a poté pěšinou až na konec louky, která dosahuje téměř až vrcholové plošiny.

Zdroj: D. Stolze: Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku; Václav Matoušek: Bacín – brána podzemí; internet.